Komunitní centrum

Bubnování s Bubi

8. 11. 2024
V září jsme v Komunitním centru Routa opět rozjeli bubnování pro rodiče nebo prarodiče s dětmi, a to každé pondělí od 10 h v jurtě na zahradě Rodinného centra Routa. Nově jsme přizvali i malou kamarádku Bubi, která se do bubínku opírá s velkým zanícením a nevynechá žádné z našich setkání. Přijít může opravdu každý a není potřeba se předem hlásit.

A k čemu je to vlastně dobré? Nejenže se můžeme těšit na každé pondělí, až se zase uvidíme, ale bubnováním si procvičujeme rytmiku i motoriku. Navíc každá hodina má své téma, a tak postupně lépe poznáváme i svět kolem nás.

V úvodní části hodiny si zahřejeme bubínky a rozcvičíme ručičky i prstíky. Potom si zopakujeme jednotlivé údery na buben a jednoduché rytmy. Hlavní část bývá rozdělena na několik kratších celků.

Každou část uvádí zakryté překvapení, u kterého hádáme, co že nás čeká za téma. Někdy se snažíme z daných rekvizit poznat, jaká nás čeká říkanka nebo písnička. Při bubnování střídáme sezení i pohyb.

Bubnujeme na djembe, šamanské bubínky nebo třeba „lízátka“. Kromě bubnů využíváme i další hudební nástroje a muzikoterapeutické pomůcky, velmi oblíbené jsou zvonečky a perkusní trubky. Nezapomínáme ani na různé říkanky, písničky nebo si jen hrajeme se slovy.

Po náročné hodině si užijeme chvilku odpočinku při „pokusu“ o meditaci (jak děti dovolí ), a to za nádherného zvuku bubnu sundrum.

Potom už se jenom rozloučíme, ale to neznamená, že úplně končíme. Děti si mohou pohrát v příjemném prostředí jurty/zahrady a rodiče, případně prarodiče, mají čas na to, aby si popovídali - ať již mezi sebou nebo s naší lektorkou Klárou. A nemají-li zrovna náladu na povídání, mohou jen tak posedět, relaxovat, dát si kávu/čaj anebo si něco přečíst.


Klára Hanušová


Rekonstrukce zahrady

31. 5. 2024
Komunitní centrum slouží jako místo setkávání lidí z blízkého i vzdálenějšího okolí. Zahrada je umístěna v centru města, ruch hlavní ulice do ní však nedoléhá. Travnatý plácek se stoly, lavičkami či křesílky a stínem jabloňových stromů láká k posezení.

Celkový dojem kazilo vyšlapané místo ve středu zahrady. V létě se z něj zvedal oblak prachu, který neměl problém ulpět na oblečení všech návštěvníků. V předjaří se prach měnil v bláto, které stejně urputně lnulo ke kolům kočárků a botám návštěvníků. A když se v blátě začaly objevovat blátivé pevnosti, které na tvářích matek schopných stavitelů a pracovnic komunitního centra vyvolávaly vše, jen ne nadšení, bylo rozhodnuto. Zahrada potřebuje upravit, zrekonstruovat a hlavně zbavit toho nešťastného blátivého středu.

Povolali se odborníci, navrhovala se řešení, až se dohodla finální podoba rekonstrukce.  Vymyslet, co udělat, nakonec nebylo tak obtížné, ale najít termín, který bude vyhovovat zahradníkům a zároveň příliš neomezí chod Komunitního centra, tak snadné nebylo. Nakonec se využilo Velikonočních svátků, o kterých bývá stejně zavřeno.

15. 3. 2024 se naposledy otevřela zahrada v její neutěšené podobě a 18. 3. 2024 začala rekonstrukce. Najela těžká technika a srovnal se povrch. Postavily se nové širší chodníčky, aby kočárky nebo různé vozíčky nemusely jezdit po trávě a malí motorkáři, pokud přibrzdí, se zvládli vyhnout jeden druhému, aniž by museli vjet na trávník. Původní místo vrstvy bláta se proměnilo v kamínkový povrch a všechno se doladilo novými travními pásy kolem cestiček. Kde jsou pásy, přišla ještě travní semínka, aby byl trávník co nejvíc obnoven. Na pomoc s péčí o trávník se rozvedla voda po zahradě, nově vyvedené kohoutky ocení kromě zalévajících pracovnic i návštěvníci při mytí rukou.

8. 4. 2024 se provizorně otevřelo. První týden se otevřela jen přední část zahrady, aby na druhé půlce měla tráva ještě čas zesílit. 17. 4. 2024 se slavnostně otevřela většina zahrady, jen části se slabší trávou byly ještě chráněny páskou, aby i ta nejslabší tráva pořádně narostla. 

Od 28. 4. 2024 již nebyla na zahradě žádná omezení.

Nově zrekonstruovaná zahrada tak opět láká k návštěvě Komunitního centra a všichni věříme, že se zde budete cítit příjemně.


Klára Hanušová


Hrátky s batolátky

4. 12. 2023
V Routě pracuji jako komunitní pracovník, mohli jste mě tedy již potkat na zahradě našeho komunitního centra. Oprášila jsem své pedagogické znalosti a vznikla tak aktivita, která je určena pro nejmenší děti a jejich doprovod Hrátky s batolátky“.


Nenechte se zmást názvem, i když je program zaměřen především na děti ve věku cca 1-3 roky, vítáni jsou i jejich starší, nebo naopak mladší sourozenci. Celé naše setkání trvá hodinu a půl, ale může pokračovat i déle, záleží pouze na tom, jak moc spěcháte domů.

Nejprve si s dětmi řekneme pár básniček a říkanek propojených s pohybem, zazpíváme si naše oblíbené písničky a poté podle nálady něco vytvoříme nebo si dle libosti pohrajeme. Během programu využíváme i různé zábavné věcičky, třeba padák, balónky, hudební nástroje a mnohé další. 

V druhé části je prostor pro popovídání, výměnu zkušeností maminek, tatínků, babiček nebo třeba čas na to vypít si čaj/kávu.

No a k čemu je to vlastně dobré? 

Děti se postupně a přirozeně socializují ve skupině svých vrstevníků, rozvíjí si řeč, osvojují si základy rytmu a zdokonalují si své pohybové dovednosti. Rodiče nebo prarodiče se mohou radovat z šikovnosti svých ratolestí a navíc se seznámit a posdílet s někým dalším své každodenní slasti i strasti.   

Těšíme se na Vás!

Petra Havlíčková

Den na zahradě

31. 5. 2023
Je příjemný jarní den a tak cestou ze školky svolím, že půjdeme na chvíli do Routy. Počasí k návštěvě zahrady vyloženě láká a děti aspoň nebudou požadovat zapnutí mobilu, televize a následně uraženě fňukat, když jim to nedovolím.

Na zahradě už je pár maminek s menšími dětmi, které drandí na motorkách. Moje nejmladší okamžitě zavelí „houpy“ a tak ji umístím do houpačky a když se spokojeně rozhoupe, můžu si dát kávu.

Starší dítě našlo kamarády ze školky a vaří na písku, tak mám ke kávě i zákusek. Zatímco jednou rukou houpu a druhou jím pískové dobroty, mám čas prohodit pár slov s ostatními návštěvníky zahrady. S maminkami probereme, co se dělo ve školce, jak nám ty malé děti špatně spí a kde je nejlepší cvičení. Kromě chumlu dětí a maminek, se tu potkáváme i s babičkami, které si sem chodí posedět a popovídat stejně jako my. 

Starší dítě už nebaví písek, a tak jde prošmejdit obchůdek. Určitě zase poneseme domů tašku věcí, které nutně potřebuje. Než stihneme odejít, přijde i nejstarší ze školy a má i kamarádku. Hned jdou na prolézačky a další hodinu je nemůžu z Routy dostat.

Zjistila jsem, že večer je opékání buřtů, takže zůstáváme. Ještě zbývá vyřešit přípravu na zítra do školy, a tak vezmu školní dítě do jurty, kde je přeci jen klidněji. Na matraci tu spokojeně spinká jedno miminko, maminka sedí v křesle a čte si knížku. Já zavolám manželovi, ať koupí buřty a dojde za námi, že dnes večeříme v Routě.

 A tak nakonec odcházíme, až když končí program a zahrada se zavírá, a já vím, že zítra ráno tu budeme znovu, protože Bubnování s Janičkou si nemůžeme nechat ujít.