Osvěta pro rodiče a děti v nepříznivé sociální situaci

NÍZKOPRAHOVÝ KLUB PRO DĚTI A MLÁDEŽ

Bezpečný přístav za rohem: Co je to „nízkoprah“ a proč o něm říct svým dětem?

Možná jste ten název už slyšeli, nebo jste v sousedství zahlédli nenápadnou ceduli s nápisem NZDM. Za touto zkratkou se skrývají nízkoprahová zařízení pro děti a mládež – místa, která pro děti a teenagery fungují jako kombinace bezpečného klubu, poradny a prostoru, kde mohou být sami sebou.

Co si pod tím představit?

Představte si místo, kam může přijít školák nebo student po vyučování, aniž by musel platit vstupné, hlásit se do kroužku nebo podávat špičkové výkony. Je to „třetí prostor“ mezi školou a domovem.

Hlavní principy jsou jednoduché. Docházka do klubu podléhá důvěrnosti a může být zcela anonymní - dítě nemusí v klubu sdělit své příjmení ani další osobní údaje. Účast je zcela dobrovolná - dítě může přijít i odejít, kdy chce, v rámci provozní doby klubu. Děti jsou v klubu v bezpečí - platí zde přísná pravidla proti agresivitě, návykovým látkám a šikaně.

Proč je to dobrá zpráva pro rodiče?

Rodičovství, zejména v období dospívání, je občas adrenalinový sport. NZDM nejsou pro rodinu konkurencí, ale jejím spojencem. Klub nabízí bezpečné zázemí s dozorem odborných pracovníků místo rizikového prostředí ulice. Pracovníci často pomáhají s přípravou do školy nebo na přijímačky v klidném prostředí. V klubu jsou sociální pracovníci, kteří umí naslouchat a pomáhají mladým řešit jejich trable. Děti mohou v klubu provozovat reálné aktivity – od hraní stolních her, výtvarných činností, sportovních aktivit, stolního fotbálku, playstation až po společné výlety.

Je to jen pro “problémové” děti?

Toto je nejčastější omyl. Do nízkoprahových klubů chodí úplně běžně fungující děti, které se prostě nudí, hledají partu nebo potřebují na chvíli vypadnout z tlaku na výkon, který je v dnešní době obrovský. Prevence je totiž vždycky levnější a účinnější než řešení následných problémů. Cílem nízkoprahových klubů není děti vychovávat místo rodičů, ale být tu pro ně ve chvíli, kdy si o radu nechtějí říct doma, nebo když prostě jen potřebují bezpečné místo, kde je nikdo nebude soudit či hodnotit.

Jak to v klubu vypadá?

Většinou tam najdete gauče, pytle na sezení, polštáře na válení, hry typu stolní fotbálek, deskovky, někdy i počítač na úkoly nebo vybavenou dílnu - prostě ideální klubovna pro děti. Nejdůležitější součástí jsou ale pracovníci. Jsou to profíci, kteří vědí, jak s mladými mluvit jejich jazykem, a přitom si udržet autoritu a důvěru.

Jak dítěti navrhnout návštěvu NZDM? 

Mluvit s dětmi či dospívajícími o sociální službě vyžaduje trochu diplomacie. Místo příkazů je vhodnější zvolit spíše nabídku možností. Určitě není vhodné nadhodit toto téma uprostřed hádky o neuklizený pokoj nebo špatné známky. Ideální je počkat na chvíli pohody a klidu, kdy s dítětem probíráte jeho témata. V žádném případě by klub neměl být používán jako trest nebo výchovné opatření. To v dítěti s jistotou vyvolá odpor místo zájmu. Mladším dětem je možné nabídnout, že se do klubu zajdete nejprve podívat společně, dopředu si domluvte schůzku, ať jste očekáváni a pracovníci se vám mohou plně věnovat. Dospívající většinou doprovod rodičů nechtějí. Pokud do klubu dítě zajde, je dobré dát mu doma prostor, aby o této zkušenosti začalo mluvit samo, nevyptávat se hned, jak se mu tam líbilo, co tam dělali atp.

Pokud se dítě vrátí a řekne, že to byla „nuda“, zklamání není na místě. Nízkoprah funguje na principu budování důvěry. Někdy trvá několik návštěv, než se dítě rozkouká a zjistí, že ti dospělí uvnitř jsou vlastně docela v pohodě.

Pro děti z Čelákovic, Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi a blízkého okolí funguje Nízkoprahový klub PLEJS, organizace RC ROUTA z.s.. Kluby v dalších lokalitách je možné vyhledat na webových stránkách České asociace streetwork.

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBA PRO RODINY S DĚTMI

Seznamte se se službou, která podává rodinám s dětmi pomocnou ruku

Být rodičem je pravděpodobně nejtěžší práce na světě. Někdy se do cesty postaví překážky, které se zdají být nad naše síly – ať už jde o napjatý rozpočet, výchovné výzvy, specifické potřeby dětí při jejich vzdělávání, konfliktní rozchod či rozvod atp. Situace, se kterou si rodiče neví rady. V takových chvílích je dobré vědět, že existuje sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi (SAS), jejímž cílem je posílit sociální fungování a rodičovské kompetence rodin a vytvořit bezpečné a podpůrné prostředí pro rozvoj dítěte.

Co si pod tím představit?

Sociálně aktivizační služba je bezplatná podpora, která probíhá buď přímo v přirozeném prostředí rodiny (domácnost, škola, instituce), nebo v ambulanci dané poskytující organizace. Jejím cílem není rodinu kontrolovat nebo kritizovat, ale „aktivizovat“ – tedy pomoci najít vnitřní sílu a dovednosti k tomu, aby situaci opět zvládli sami.

S čím mohou pracovníci SAS pomoci?

Spektrum pomoci je široké, protože každá rodina má své specifické potřeby. Nejčastěji se na službu rodiče obracejí v těchto oblastech:

• poradenství v oblasti výchovy a péče o dítě – podpora rodičovských kompetencí,

• podpora v oblasti vzdělávání dětí – spolupráce se školou, školní docházka a příprava do školy,

• posilování kompetencí a psychické pohody dětí v rodině,

• poradenství v oblasti finanční gramotnosti – rodinný rozpočet, práce, dávky,

• podpora v oblasti bydlení – hledání, stabilizace, udržení bydlení, péče o domácnost,

• podpora při jednání s úřady, podávání žádostí, doprovod na jednání,

• zprostředkování odborných služeb 

Služba je ze zákona povinná poskytnout každému, kdo se na ni obrátí, základní sociální poradenství. Svým klientům potom často nabízí i zajištění psychologického poradenství či právních konzultací a materiální, finanční nebo potravinovou pomoc).

Pro koho je služba určena?

Služba je tu pro rodiny s dětmi (včetně těhotných maminek), které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci. To je sice odborný termín, ale v praxi znamená jednoduše období, kdy si rodiče se svými problémy nemohou či neumí poradit sami. Cílem je stabilní, funkční a spokojená rodina.

Jak začít?

Stačí najít nejbližší organizaci, která sociálně aktivizační služby nabízí, např. pomocí registru poskytovatelů sociálních služeb, zavolat nebo napsat e-mail a domluvit si první nezávaznou schůzku. Rodiny z Čelákovic, Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi a blízkého okolí se mohou obrátit na SAS pro rodiny s dětmi Routa.

Co si vzít (v hlavě nebo na papíře) na první schůzku?

Na první kontakt se službou není potřeba se nijak zvlášť připravovat. Ale pomůže, když jsou základní věci promyšlené: 

• Co je teď tím největším problémem - co nejvíc hoří? 

• Co by se mělo změnit? 

• Kdy mám čas? (Služby se snaží přizpůsobit vašemu rozvrhu, ale musí také přihlížet k volné kapacitě svých pracovníků).

Nejčastější dotazy

• Je potřeba doporučení? – Většina těchto služeb funguje na principu „nízkoprahovosti“, tedy že je tam možné zavolat nebo přijít bez doporučení např. OSPODu, školy či jiné instituce. V některých případech mohou ovšem tyto instituce službu SAS rodině doporučit.

• Je to opravdu anonymní/důvěrné? – Pravidlem je, že co se v rodině probere, to v ní (a u pracovníka) zůstane, pokud nejde o ohrožení dětí. Můžete také odmítnout uvést své jméno a služba Vám bude poskytována anonymně. 

• S čím přesně může služba pomoci hned teď? – Pokud se jedná o akutní problém (např. hrozba výpovědi z bytu nebo splátka dluhu), je vhodné na to ihned na první schůzce upozornit. Pracovníci umí prioritizovat a doporučí vhodné návazné služby. 

• Co se stane, když spolupráce nebude rodině vyhovovat? – Službu je možné kdykoliv ukončit bez jakýchkoliv sankcí. 

• Budou pracovníci mluvit i s dětmi? – SAS je služba pro rodinu, takže se často pracuje i s dětmi (hravou formou, pomoc s učením atp.). Forma spolupráce vychází vždy z oboustranné dohody mezi rodinou a pracovníkem. 

Proč se nebát ozvat?

Mnoho rodičů váhá, protože se bojí nálepky „problémové rodiny“ nebo zásahu OSPODu. Opak je však pravdou. Sociálně aktivizační služby jsou tu proto, aby problémům předcházely. Vyhledání pomoci včas je projevem zodpovědnosti, nikoliv selháním.

OSPOD

Váš průvodce sociálně právní ochranou dětí

Výchova dětí je jednou z nejkrásnějších, ale zároveň nejtěžších rolí v životě. Občas se rodina může ocitnout v situaci, kterou je náročné nebo dokonce nemožné řešit vlastními silami. V takových chvílích vstupuje do hry Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

Co je OSPOD a kde ho najdete?

OSPOD je specializovaný orgán státní správy, který je zřízen na úrovni obcí s rozšířenou působností (větší obce). Obvykle je součástí městského nebo obecního úřadu. Jeho primárním cílem je zajistit právo dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu. Dohlíží na to, aby byly naplňovány zájmy a práva dětí a zároveň poskytuje podporu rodičům a rodinám. Jeho základním posláním je chránit děti před zanedbáváním, týráním, zneužíváním a předcházet vzniku pro děti rizikového prostředí.

OSPOD pro okres Praha-východ najdete na Městském úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav

Jak OSPOD funguje a v čem je jeho role?

Práce OSPODu je primárně preventivní, poradenská a podpůrná. Sociální pracovníci OSPODu se snaží rodinu podpořit a pomoci jí řešit problémy bez nutnosti razantních zásahů.

Podpora a poradenství

OSPOD je tu od toho, aby rodičům bezplatně pomohl zvládat náročné životní situace. To se může dít různými způsoby. Prostřednictvím individuálního plánování sestavuje sociální pracovník společně s rodinou plán péče o dítě, pokud má rodina potíže. Při řešení sporů mezi rodiči (např. po rozvodu či rozchodu) ohledně péče a výchovy dítěte probíhá mediace a snaha o uzavření dohody mezi rodiči. Sociální pracovníci OSPOD často své klienty odkazují na specializované služby – manželské a rodinné poradny, psychologickou či psychiatrickou pomoc, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, nízkoprahová zařízení pro mládež atd. Práce s rodinami probíhá i v terénu - sociální pracovníci mohou navštívit rodinu v domácím prostředí, aby lépe pochopili a vyhodnotili situaci a nabídli cílenou pomoc.

Monitorování a ochrana

Pokud existuje důvodné podezření, že je dítě v ohrožení, OSPOD má povinnost situaci prověřit. To probíhá pomocí tzv. šetření v rodině: Sociální pracovníci ověřují, zda jsou v rodině naplňovány základní potřeby dítěte (výživa, bydlení, lékařská péče, vzdělávání). Prostřednictvím spolupráce se školami a lékaři získává OSPOD další  informace od subjektů, které jsou s dítětem v pravidelném kontaktu.

Pouze v krajním případě (pokud dojde k přímému ohrožení života nebo zdraví dítěte) navrhuje OSPOD soudu řešení, které může vést až k odebrání dítěte z rodiny a nařízení ústavní výchovy. Vždy je to však až ta poslední možnost.

Kdy se můžete s OSPODem setkat?

Setkání s OSPODem nemusí vždy znamenat problém. Rodiče se s ním setkávají ve dvou hlavních situacích: sami aktivně vyhledají pomoc nebo někdo nahlásil ohrožení dítěte.

Pokud dochází k rozvodu nebo rozchodu, rodiče se musejí dohodnout na svěření dětí do péče, styku s dětmi a výživném. Sociální pracovník OSPODu funguje jako tzv. kolizní opatrovník dítěte a snaží se s rodiči ke vzájemné dohodě dospět, případně zastupuje dítě při jednání u soudu, pokud k němu dojde. OSPOD poskytuje rodině podporu také při výchovných potížích, se kterými si rodiče již sami nejsou schopni poradit. V neposlední řadě se s OSPODem setkávají zájemci o náhradní rodinnou péči - osvojení či pěstounství. 

OSPOD je ze zákona povinen jednat, pokud obdrží podnět (oznámení) od školy, lékaře, policie, soudů nebo i od jiného člena rodiny či souseda. Mezi typické důvody patří zanedbávání péče, kdy dítě zjevně nemá zajištěné základní potřeby - je hladové, špinavé, nemá přiměřené oblečení, chybí mu lékařská péče, zanedbává vzdělávání - vyhýbá se školní docházce. Pokud má dítě výchovné problémy s kriminální tendencí (požívá alkohol nebo návykové látky, je ohrožené závislostí, prostitucí, páchá trestnou nebo přestupkovou činnost, opakovaně utíká z domova atp), pracuje s rodinou specializovaný pracovník OSPODu - kurátor pro děti a mládež. Jeho činnost směřuje k prevenci a zabránění šíření sociálně patologických jevů u dětí a mládeže.  Pokud je v rodině podezření na psychické, fyzické nebo sexuální týrání dítěte či vystavení ho domácímu násilí, navrhuje OSPOD soudu řešení, které může vést až k odebrání dítěte z rodiny.

Závěrem: OSPOD není nepřítel, ale partner rodiny. Jeho cílem je ochrana práv dítěte, a ta se nejlépe realizuje prostřednictvím podpory, prevence a spolupráce s rodiči. Nebojte se na něj obrátit, pokud cítíte, že potřebujete pomoc při řešení výchovných nebo rodinných problémů.

OHROŽENÉ DÍTĚ

Vidíte, že se něco děje? Naučte se rozpoznat signály ohrožení dítěte

Tuhle možnost a zároveň povinnost máme všichni. Každý z nás si může všimnout věcí, které ostatní nevidí. Děti, které procházejí složitým obdobím nebo trpí, často nemají možnost si samy říct o pomoc. Jejich volání je tiché, ale viditelné – stačí se jen dívat a vědět, na co se zaměřit.

Co jsou signály a jak je poznat?

Signály, že se s dítětem něco děje, se dělí na dvě hlavní kategorie: fyzické a psychické. Nikdy bychom neměli ignorovat ani jeden typ. Mezi fyzické signály patří zejména nevysvětlitelná zranění - modřiny, odřeniny nebo jizvy, které neodpovídají běžným dětským hrám. Dítě může mít strach mluvit o tom, jak ke zranění přišlo, nebo naopak poskytuje nelogická vysvětlení. Dalším varovným příznakem, že něco není v pořádku, je zanedbaná hygiena. Dítě nosí špinavé oblečení, má neupravené vlasy, neobvyklý tělesný zápach, nebo prokazuje neléčené zdravotní problémy, jako je například silný kašel, kožní infekce, atd. Dítě může také trpět extrémní únavou. Chybí mu energie, usíná ve škole nebo při odpoledních aktivitách. Může to být známka toho, že doma nemá klidné prostředí na spaní. Dalším ze zjevných známek zanedbání nebo ohrožení dítěte je nedostatečná výživa. Dítě je hubené nebo dokonce viditelně podvyživené, nenosí svačiny, nechodí na obědy.

Všímat bychom si měli ale určitě také psychických signálů a chování dítěte, náhlých změn v chování. Dříve veselé a komunikativní dítě se stává náhle tiché, uzavřené do sebe a straní se ostatních. Může se také objevit přehnaná úzkost, strach nebo naopak agresivita. Ve škole se dítě náhle zhoršuje, není schopné se soustředit a ztrácí zájem o učení. Na svůj věk se chová nepřiměřeně a vykazuje znaky dospělosti. Má extrémně nízké sebevědomí, je bez přátel nebo se až moc upíná na dospělé. Může se zdát, že je dítě přehnaně dospělé a přebírá zodpovědnost ve věcech, které by měli mít na starosti rodiče. Někdy se dítě začne chovat destruktivně, je agresivní vůči sobě nebo ostatním. Může to být známka frustrace a bezmoci.

Jak jednat?

Vidět je jedna věc, ale klíčové je jednat. Odvaha a všímavost mohou zachránit dětský život. Pokud si všimnete signálů, neignorujte je. Můžete kontaktovat linky pomoci, jako je Linka bezpečí (116 111), nebo se obrátit na orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), který najdete na každém obecním úřadě s rozšířenou působností. Tyto instituce vám poskytnou poradenství a podporu a pomohou vám správně postupovat. Další užitečné kontakty na odbornou pomoc pro rodiče i děti v obtížné situaci najdete např. také v tzv. kartě KID, která poskytuje vodítka k identifikaci ohrožení života, bezpečí a zdraví dítěte. Nečekejte, až se situace zlepší. Nikdy nevíte, jak důležitou roli můžete v životě dítěte sehrát.